Deník přechodné pěstounky (díl 1): Čekáme na miminko

22. ZÁŘÍ

10:15

Už skoro 14 dní jsme na krajském úřadě nahlášeni, že jsme volní, odpočatí a připravení převzít do pěstounské péče na přechodnou dobu další dítě. Telefon tedy nosím stále všude s sebou.

Zvoní neznámé číslo. Tělem mi proběhne silná vlna adrenalinu. Zvedám to a představuji se. Čekám, kdo se ozve na druhé straně. Během tohoto krátkého okamžiku, tedy od pohledu na neznámé číslo do zjištění, oč jde, mi pokaždé začne tělo startovat, aby mne připravilo na péči o další dítě, zodpovědnost, noční vstávání a jiný denní režim. Jsem tedy vždy velmi zvědavá, kdo se ozve na druhé straně. Je to doručovatel od balíků. Ptá se, jestli budu doma, aby mi mohl předat balíček pro manžela. Zklidňuji se a čekám dál.

25. ZÁŘÍ

12:30

Od pátku do dnešního poledne proběhlo takových telefonů s neznámým číslem hned několik. Kamarádka ztratila telefon a volala, že má nové číslo. Operátor volal kvůli zjišťování spokojenosti zákazníků s poskytováním služeb.  A dalších pár. Snažím se věnovat normálnímu provozu, ale tělo je prostě nastaveno do stavu pohotovosti. A to třeba i v momentech, kdy jdu do sprchy. Váhám, zda si mám vzít telefon s sebou.

13:45

Další zvonění telefonu. Tak kdo to bude tentokrát? Je to tady. Volá sociální pracovnice, zda bychom mohli převzít do péče další dítě. Je to novorozené miminko. Narodilo se včera. Rodiče jsou závislí na drogách. Bude se čekat, zda nastoupí léčbu a budou moci převzít dítě.

Volám manželovi, zda můžu potvrdit, že dítě převezmeme. Říká, že ano. Volám své doprovázející pracovnici, že k nám přišla tato žádost, aby byla připravena na to, že budeme přebírat další dítě do pěstounské péče na přechodnou dobu.

Hlavou mi proběhl obrázek bytu, co musím připravit. Koukám do kalendáře, co máme za program na nejbližší dny. Program se tedy bude měnit tak, abychom měli volno a mohli převzít miminko, jakmile budou vyřízeno předběžné opatření od soudu.

13:55

Volám zpátky sociální pracovnici. Říká, že se jí ještě ozval někdo ze širší rodiny, že zvažují, zda by péči o dítě mohli převzít oni. Nebyli na to připraveni, takže se musí nějak rozhodnout, zda by péči zvládli, případně kdy by mohli dítě do péče převzít. Další informace budou zítra.

Pokládám telefon. Volám manželovi, že převzetí dítěte tedy ještě není jisté. Mapuji své pocity a zjišťuji, že je pro mě kupodivu náročnější informace, že se neví, než informace, že bychom měli převzít dítě zítra nebo pozítří. Zatím tedy nemá smysl něco konkrétního chystat, musím se zklidnit a počkat, co se dozvíme zítra. Našim velkým dětem zatím nic říkat nebudu, aby byly v klidu do doby, než bude jasné, co bude dál.

18:05

Chvílemi se věnuji svým dalším povinnostem. Pak mi proběhne hlavou zas trochu adrenalinu. Neměla bych něco chystat? Mám všechno připravené? Oblečení jsem naštěstí podle velikostí roztřídila minulý týden. Říkám si: Zachovej klid, třeba bude moci miminko zůstat ve své rodině. Měli jsme předtím už několik dětí v pěstounské péči na přechodnou dobu. Očekávání dalšího miminka je přesto stále silným impulsem a rozvíří otázky i emoce.

20:15

Co když ale pro miminko pojedeme už zítra nebo pozítří? Radši zítra koupím zvukovou hračku, kterou vždycky miminku pořizujeme, aby ho zvuk provázel od začátku až do přechodu do definitivní rodiny a pomohl mu provázat jeho přechod do definitivní rodiny. A dudlíček. A kojeneckou vodu.

Připravím kufříček, do kterého budeme miminku schovávat všechny jeho poklady - pásek z porodnice, co mělo kolem ručičky, cedulku z postýlky, památníček se vzkazy od lidí, které chtějí miminku něco popřát do života, noviny ze dne narození, kamínek z parku u porodnice. Postupně pak další věci, které mapují jeho zážitky a historii.

Zážitky, které prožije s námi, zapisujeme do deníku. Děláme ho formou fotoknihy - vždy zápis a fotka. Musím vybrat zas nějakou novou šablonu, aby byl deníček co nejkrásnější. Jdu se kouknout, jaké nové šablony se nabízejí...


#dětidorodin

Přemýšlíte, jestli byste také vy nemohli pomáhat dětem jako pěstouni? Moc rádi vám představíme náhradní rodičovství zblízka, napište nám do komentářů e-mail nebo se ozvěte na mamdotaz@dobrarodina.cz, pošleme vám nezávazně víc informací.

Další díl Deníku přechodné pěstounky: 26. září 2017

Komentáře

  1. Tak přesně stejně to ve mě startuje, když jsem v pohotovosti a čekám na telefon :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat